Nejproslulejší hra spoluzakladatele, kmenového autora a režiséra Činoherního klubu Ladislava Smočka „o lidmumilovi, který se málem stane několikanásobným vrahem“, patří takřka od vzniku divadla k erbovním klenotům jeho repertoáru, je jakousi trestí poetiky Činoherního klubu. Hra byla mnohokrát inscenována českými i zahraničními divadly (byla přeložena do třinácti jazyků) a dodnes je předmětem zájmu divadelníků vlastně již jako osvědčený „klasický“ titul. (Původně v jednom večeru s rovněž jednoaktovým Bludištěm - prapremiéra 9.3. 1966), znovu nastudována samostatně v roce 1990 s Bolkem Polívkou, jehož mimořádný klaunský a mimický talent inspiroval Ladislava Smočka k novému pohledu na vlastní text. Životnost této „nezničitelné“ komedie, kruté i laskavé zároveň, spočívá mj. ve „skryté“ činoherácké režii (opravdu jen) zdánlivě nerežírovaného herce.