logo
Činoherní klub, Ve Smečkách 26, 110 00 Praha 1, pokladna@cinoherniklub.cz, tel: 211 151 877
kavarna
fb
DNES
22.10.19:30
Příběh lásky bratrů Valena a Colemana, kteří se uměním mučit jeden druhého chtějí zapsat do Guinessovy knihy rekordů.
ZÍTRA
23. října od 19:30
Dnes byl zrušen trest smrti. Co my sakra teď budeme dělat?!
úterý
24. října od 19:30
Nestalo se nikdy nic. Nic. Tohle je ta jediná věc, která se kdy udála.
Hrají: Ondřej Sokol, Martin Finger, Kateřina Lojdová; Režie: Ondřej Sokol
středa
25. října od 19:30
Naprosto nová verze Bizona v ČK. Noví herci, jiná úprava textu, nová výprava. Jen problémy tří chlapů ve sklepě jsou staré a blbost je věčná.

19.10. Svatba pozdního léta



Milí diváci, z důvodu onemocnění Zuzany Bydžovské rušíme čtvrteční představení - 19. října SVATBA POZDNÍHO LÉTA. Zakoupené vstupenky můžete vrátit v pokladně divadla, nejpozději však do  konce měsíce října. Vstupné za e-vstupenky bude společnost Colosseum vracet zpět na bankovní účty. Děkujeme za pochopení a omlouváme se za způsobené komplikace.
Tanec bláznů



Po šestadvaceti letech se vracíme k textu Lea Birinského Tanec bláznů. Víme dnes o něm a faktech s ním spojených mnohem víc, než jsme věděli v roce 1991. Stále si na něm ceníme jeho brilantní komediálnost. Zároveň si více a tíživěji uvědomujeme drtivě iracionální psychiku nemalé části lidstva s nímž sdílíme moderní současnost. Leo Birinski ji i revoluční paradoxy s ní spojené postihl roku 1912 takřka bezezbytku. Jeho hra jako by byla dokumentem budoucnosti.


Ladislav Smoček o Tanci bláznů 
 
 Když jsme v roce 1991 uvedli v Činoherním klubu Mumraj, nevěděli jsme, že hru nenapsal Lev Birinskij, ale Leo Birinski - a nevěděli jsme, že ji nenapsal rusky, jak se uvádělo, ale německy. A nenazval ji Mumraj, nýbrž „Narrentanz“, tedy „Tanec bláznů“. Je nutno zdůraznit, že čtyřiadvacetiletý autor Birinski tzv. první ruskou revoluci 1905-07 údajně zažil. Narodil se v tehdejším Rusku a jeho prožitek revoluce je tedy autentický, i když později žil ve Vídni a nakonec v Americe. Jak sdělují prameny, čeští divadelníci název i jméno autora upravili a zamlčeli, že hra byla napsána německy. Naopak v údajích sdělili, že byla napsána rusky, zřejmě ze sympatií k Rusku, zemi budoucnosti, jak věřili, a ochránkyni všech Slovanů. Zatímco němčinu pociťovali ještě v roce 1910 jako jazyk češtinu potlačující.
   Některé varující jevy ve hře, která ironicky vystihuje jistou iracionální mentalitu, zejména revolucionářů, jakož i materiální neetičnost velké části společnosti, naše tehdejší kulturní veřejnost příliš nevnímala a na Birinského hře oceňovala především její komediálnost. Navíc, ruský mocenský vliv se nás nikdy v dějinách vůbec nedotkl, prakticky až do roku 1938 ne. 
  Na hře je přitom obdivuhodný především pronikavý postřeh autora, který už v roce 1910 si byl jasně a jasnozřivě vědom, že v ruské revoluci prakticky šlo o myšlenkový paskvil, zmatek myslí, nejasnost, hlubokou myšlenkovou plytkost revolucionářů. O to silnější ale byly jejich emoce, prožívání revolučních idejí, prožívání vize spravedlivé budoucnosti. Idejí ničím nepodložených, naprosto nesmyslných, nepřirozených, psychologicky negramotných a, jak historie později prokázala, doopravdy svobodně neproveditelných. Neproveditelných dokonce ani pod namířenými bodáky a uprostřed téměř dokonalého systému vražedného strachu.
   Leo Birinski ve své hře, kterou napsal na počátku minulého století, s nadhledem humoru viděl na celý ten psychologicky nepřirozený nesmysl, zabedněnost polovzdělaných lidí. Hra odráží spektrum tamější lidské psychiky, křečovitou touhu po nápravě všeho zla. To zplodilo na jedné straně ještě silnější iracionalitu a na straně druhé ten nejcyničtější pragmatismus materiální chamtivosti. Tehdy revoluce zahynula na úbytě. Další, ta říjnová, stvořila gigantickou imperiální sílu, ale ne novou šťastnou společnost, ani nového člověka. To prostě tak zvaně nedopadlo, asi zákonitě, ani tentokrát. Ale to neznamená, že lidé zmoudřeli a že se trvale poučili. Je velká otázka, zda Tanec bláznů skončil. Mám obavy.

leden 2017

Post not found.
16. 10. 2017
Milí diváci,

z důvodu onemocnění Zuzany Bydžovské rušíme čtvrteční představení - 19. října SVATBA POZDNÍHO LÉTA Zakoupené vstupenky můžete vrátit v pokladně divadla, nejpozději však do  konce měsíce října. Vstupné za e-vstupenky bude společnost Colosseum vracet zpět na bankovní účty.

Děkujeme za pochopení a omlouváme se za způsobené komplikace
4. 9. 2017
přináší informace o připravované premiéře hry Petera Parnella QED v režii Jakuba Zindulky. Ladislav Smoček blahopřeje k 65. narozeninám řediteli a uměleckému šéfovi Vladimíru Procházkovi a Vladimír Procházka gratuluje k témuž jubileu dramaturgovi Romanu Císařovi.
Zveme Vás na představení Tetičky DS Nové divadlo Mělník, uskutečněné ve prospěch Sportovního klubu Jedličkova ústavu. V rámci přehlídky „Činoherní klub uvádí:“ můžete navštívit inscenaci Gogolových Hráčů v podání plzeňské SPODINY a premiéru Jarryho hry Ubu králem v nastudování společnosti „Strop je nahoře, podlaha je dole“.
Představujeme říjnový program Činoherní kavárny. Číslo uzavírá kresba Jana Janáka.
28. 2. 2017
Vaše hra je skvělá, opravdu skvělá! Úžasná legrace, úžasné drama, úžasný jazyk! Moc Vám k ní gratuluji (...)  
Podle mého názoru má Vaše hra velkou naději na úspěch i v zahraničí a to i přesto, že zvláště v Anglii je dobrých dramatiků hodně a konkurence silná, navíc mají výhodu „domácího hřiště“. Ale zároveň se Angličané velmi zajímají o to, co se v současném dramatu a divadle děje jinde a jsou velmi otevření novým objevům.
S díky, pozdravem a velkou gratulací Martin Hilský
15. 1. 2017
Milí diváci,
předprodej vstupenek na listopad 2017 začíná v úterý 3.října 2017 od 15 hodin v kamenné i on-line pokladně.


Činoherní klub, o.p.s., Ve Smečkách 26, 110 00 Praha 1
Poskytovatel čtyřletého grantu na provoz: Hlavní město Praha
fb