logo
Činoherní klub, Ve Smečkách 26, 110 00 Praha 1, pokladna@cinoherniklub.cz, tel: 211 151 877
kavarna
fb
I peklo má své stinné stránky.      ...Volně podle dramatizace Evalda Schorma pro Činoherní klub upravili Zuzana Šajgalíková a Martin Čičvák.
Následující termíny uvedení:
 

Anketa Divadelních novin - Inscenace roku 2015:

Richard Erml
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha. Důvod? J. Kukura jako starý Karamazov, ale i ostatní herci.

Jan Kolář
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha. Nejen díky svrchovanému hereckému výkonu J. Kukury, který je na českých scénách opravdu nevídaný, ale i zásluhou citlivé aktualizace dávné Schormovy dramatizace vznikla inscenace, z níž nespustíte oči ani vteřinu. Jelikož vnímání divadla je povýtce individuální, přiznávám ovšem, že jiný divák může mít jiný názor.

Lukáš Křížek
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha. Inscenace M. Čičváka vychází ze Schormovy dramatizace a zároveň si s ní, avšak nijak agresivně, volně pohrává. Drobné změny, přeskupení některých scén, opomenutí několika postav a jiné vhodně zvolené (nejen) interpretační prostředky však nejsou minusem, nýbrž velikým plusem. Hra rozehraná přes celou scénu i mimo ni tak nezůstává nic dlužna všem těm „dostojevským motivům“, jimž naopak nenápadně vytváří další nástavbu. Rozhodně jedna z nejsilnějších inscenací tohoto roku, která je navíc plná výborných hereckých výkonů a tím nemyslím pouze již oceněného J. Kukuru, ale i všechny ostatní. Pro mě osobně – byť je troufalé srovnávat – je to J. Hájek (Ivan) a I. Uhlířová (Líza). R. Urbánek, Š. Stiburek: Nářek mravence. Vdova po kapitánovi dunajské paroplavební společnosti. Bezdomovec René Urbánek prodá svůj „deníček“ Šimonu Stiburkovi, který z něj vytvoří jedinečný, poetický a podivný divadelní tvar pojednávající o světě i nesvětě – příběhu člověka, jenž mnohé zažil a mnohé si mohl vymyslet. Pravdivě nepravdivý, filosofický, životem postižený, úzkostlivý, o světě a lidech uvažující text má obrovský potenciál a Stiburkovi se jeho kvalit podařilo využít naplno. Ke slovu přidává tři herce, kteří stylizovaně vypráví, malují, „experimentují“ a mlčí. Celé zpracování a především geneze textu ve mně vyvolávají abstraktní a dlouhodobě silný zážitek, jejž musím povýšit nad mnohá jiná divadla.

Milan Uhde
Inscenace Bratři Karamazovi v Činoherním klubu, r. Martin Čičvák, v roli starého Karamazova J. Kukura, mě zaujala osobitým výkladem zejména hlavní postavy a vyrovnanými hereckými výkony ostatních, vyzvedl bych aspoň I. Uhlířovou.


Bratři Karamazovi patří k  nejčastěji adaptovaným a uvádě-
ným Dostojevského velkým románovým dílům a zejména v poválečném období se v Čechách objevila dlouhá řada provedení, mezi nimiž zaujímá čestné místo dramatizace
a inscenace Evalda Schorma v Divadle Na zábradlí (premiéra v březnu 1979). A byl to právě Evald Schorm, kdo v Činoher-
ním klubu režíroval další významnou dramatizaci Dostojev-
ského románu, tentokrát Zločinu a trestu, Aleny a Jaroslava Vostrých (premiéra 20. dubna 1966).

                                                                      Roman Císař
 

PODSTATA ROMÁNŮ DOSTOJEVSKÉHO SE ODLIŠUJE OD PODSTATY STARŠÍCH ROMÁNŮ TÍM, ŽE U DOSTOJEVSKÉHO SE MORÁLNÍ PROBLÉMY ZKOUMAJÍ VE SVÉM PROTIŘEČENÍ, ALE NEPOKLÁDAJÍ SE ZA NEMĚNNÉ.

                                                                   Viktor Šklovskij

 

 

Řeknu Vám o sobě, že jsem dítětem století, dítětem nevíry a pochybností dodnes, a dokonce (vím to) až do hrobu. Jaká strašná muka mě stála a stojí tato žízeň po víře, která je v mé duši tím silnější, čím více je ve mně důvodů opačných!

              (F. M. Dostojevskij  N. D. Fonvizinové, únor 1854) 



Martin Kubran: O dramatike Paula Claudela napísal
prekladateľ Jiří Konůpek: "Jen čtyři postavy vytvářejí jeho
dramata a slují: Muž, Žena, Bůh a Svět a základné vztahy
udávající dramatické napětí jeho her jsou jen tři: vztah
muže a ženy, vztah člověka a světa a vztah člověka k
Bohu." Pri iných dielach by to snáď mohlo vyznieť ako ten
najbanálnejší dramatický model, pri Claudelovi a rovnako
pri Dostojevskom je to svojim spôsobom vyčerpávajúca
definícia. Akokoľvek sú Bratia Karamazovci žánrom
kriminálny román natiahnutý do tisícstranovej podoby, jeho
postavy, konflikty, dej a vůbec istá koncentrácia udalostí
oscilujúcich okolo ústredného dramatického stretu, robia z
románu sériu vzájomne previazaných drám. Boh je v tomto
diele skutočne monumentálny vo svojom mlčaní, o jeho
kamennosť sa trieštia návaly hriešnych myšlienok,
blasfemických prehovorov a zúfalých skutkov. Zato pestré
groteskné podoby a prevleky diablovho advokáta, čerta,
ktorému neunikne žiadna príležitosť aby v čistom zámere
dobrého skutku ktorejkoľvek z postáv nenašiel presne ten
bod prevrátenia, satanskej inverzie. Čert, či už sa vyskytuje
v snoch, v halucináciách, v prepukajúcom šialenstve, alebo
naopak v železnej logike je svetský sveták, znalec človeka
a travestujúci zabávač z ľudových mystérií a jarmočných
divadiel.
Martin Čičvák pri rozvíjaní ranných úvah o inscenačnej
koncepcii predniesol, že keby sme z textu vypreparovali
rôzne podoby toho starého "náboženského harampádí" -
opilecké dišputy o Bohu, vrúcne obhajoby viery, nádeje a
milosti, aj vášnivé obhajoby etických základov ateizmu -
bola by hra o bratoch K. a ich čertovskom otcovi vlastne
hrou o různych patológiách vzťahu medzi mužom a ženou.
Neukojiteľná vášeň a túžba tu má všetky podoby erotizmu.
Niekto túži po túžbe, ktorá mu je odoprená, niekto miluje
chlípne sliznicou, niekto rytiersky srdcom, aj peniaze sú tu
len mocným prostriedkom k dosiahnutiu nedosažiteľného
harmonického vzťahu medzi jednou ženou a jedným
mužom. Dráma je na rozdiel od románu zložená z dialógov.
Dialóg drámy odhaľuje nedorozumenie, konflikt, napätý
vzťah medzi postavam. V prípade /dramatizácie/
Karamazovcov, v priestore medzi riadkami aj akési
extatické ale častejšie temné agonické tušenie, že
babylonské zmätenie jazykov bolo zaslúženým trestom
vymeraným ľuďom už od začiatku za zamýšľanú pyšnú
otcovraždu. Tušenie, že si ľudia můžu byť na okamih
blízki, ale napokon budú navždy osamelí. Tušenie, že blízki
si môžu byť jedine v spoločnej otcovražde, v spikleneckom
odvrhnutí sa od Boha, alebo v krátkych momentoch
zdielania lásky, pri ktorých je už vždy prítomný mlčiaci
Boh aj tieň otca. Jedinou pripomienkou týchto okamihov
jasnozrivosti budú deti - biologický potomkovia.
Zuzana Šajgalíková: Podľa mňa sú Bratia Karamazovci
práve analýzou vzťahu človeka k Bohu. Toto je dialóg,
ktorý vedú tie obrovské kompresie emócií celého ľudstva
(rozumej: charaktery) v Bratoch Karamazovcoch:

LÍZA Mně se často zdá o čertech. Je to hrozně
zábavné a přitom se člověku tají dech.

ĎÁBEL Veriť v Boha by predsa bolo spiatočnícke!
Ale veriť v čerta? V čerta sa veriť môže! Kto v neho
neverí!

IVAN Já sám jsem ateista a napsal jsem článek
o tom, že by lidé měli ztratit víru v nesmrtelnost. Tím
možná ztratí i schopnost lásky, a všechno bude dovoleno.

ALJOŠA Jsem mnich? Lise, jsem já mnich? Já možná
ani nevěřím v Boha.

MÍŤA Povím ti o hmyzu, který Bůh opatřil
chlípností. Já, já jsem ten hmyz. Ďábel zápasí
s pánembohem a jejich bojištěm je lidské srdce.

KATEŘINA Chci ti říct, že tys byl můj bůh a já tě
milovala.

GRUŠENKA Keby som bola Pánombohom, všetkým
ľuďom by som odpustila. Som zviera, ale chcem sa modliť.

IVAN Ne že bych Boha vůbec neuznával, ale co
nejuctivěji mu vracím svou vstupenku..

KATEŘINA Měla bych se zabít! Za všechno může má
zběsilost!

KARAMAZOV Ja pekne zostanem žiť v hriechu až do
samého konca, pretože hriech je jediné, čo v živote stojí za
to.

ALJOŠA Láskyplná pokora je síla, snažte se, aby vaše
chování každý den, každou hodinu působilo útěchu.

IVAN Přece jsem netrpěl proto, abych svou
osobou, svými zločiny jenom někomu pohnojil půdu pro
budoucí harmonii!

GRUŠENKA … Tá žena, po ktorej nezostal žiadny dobrý
skutok, spadla do jazera a horí tam dodnes. Anjel sa
rozplakal a odišiel.

Martin Kubran: Teraz, mesiac pred premiérou sa mi zdá, že práve motanica tej svetonázorovej náboženskej veteše je na Dostojevského diele to najvzrušujúcejšie a zase raz najaktuálnejšie. My európania zase raz prežívame schizmu ako otvorenú mokvajúcu ranu. Rozkol medzi východom a západom, medzi euroatlantickou civilizáciou rozumu, liberalizmu, demokracie a prítomnosti a euroázijskou kultúrou zbožnej viery, viery v autority a v mystickú predurčenosť. Otcovražda a neprekonateľné rozpory medzi bratmi K. sú vlastne zavŕšené metaforou očistca (alebo pekla?). Bohorúhačskou metaforou! Za zabitie otca myšlienkou, slovom či skutkom budú všetci bratia (a nie len oni) potrestaní rovnako: tým, že sa otca už nikdy nezbavia a do konca koncov (večné veky) sa budú dohadovať, kto aký kus viny nesie.
premiéra 20. února 2015
Délka představení: 3:00

Režie:Martin Čičvák
Dramaturgie: Martin Kubran
Scéna: Hans Hoffer
Kostýmy: Mária Havran
Hudba: Ivan Acher

Hrají:
Fjodor Karamazov/
Juraj Kukura
Dimitrij/
Martin Finger
Aljoša/
Igor Orozovič, Michal Čapka
Ivan/
Honza Hájek
Smerďakov/
Matěj Dadák
Kateřina/
Gabriela Míčová
Grušenka/
Natálie Puklušová
Líza/
Ivana Uhlířová


inspice: Markéta Řezáčová
světla: Milan Pastyřík,
Jaromír Vondrák
zvuk: Zdeněk John, Radek Šebele
rekvizity: Jan Janák,
Marian Fiedler
masky: Zuzana Báťková
Radka Kadlecová
garderoba: Ladislava Koukalová,
Lidiya Glavanaková
stavby: Tomáš Madar,
Marian Fiedler, Tomáš Olejník,
Daniel Pešl, Tomáš Otta
 
Inscenace ČK:
Tanec bláznů

Kati

Urna na prázdném jevišti

Svatba pozdního léta

Americký bizon

Bratři Karamazovi

Paní Warrenová

Zrada

Tramvaj do stanice Touha

Ujetá ruka (Behanding in Spokane)

Léda (Manželskonemanželská povídka)

Bůh masakru

Ptákovina

Dámský krejčí

Sexuální perverze v Chicagu

Maska a tvář

Osiřelý západ

Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho

ČK uvádí:
ČK uvádí: Dotkni se vesmíru a pokračuj

ČK uvádí: Paní Piperová zasahuje

host ČK:
Činoherní klub, o.p.s., Ve Smečkách 26, 110 00 Praha 1
Poskytovatel čtyřletého grantu na provoz: Hlavní město Praha
fb