Maska a tvář začíná jako bonmotická a aforistická salonní komedie banální ženské nevěry, jejíž konvenční východiska se však záhy hroutí a jsou dovedena ad absurdum. Hra není jen pronikavým postižením rozdvojení lidské podstaty v tvář a masku, ale především skvělým zobrazením paradoxnosti lidského života: není jednou z nejsmutnějších ironií a grotesek naší existence fakt, že právě ve chvílích, kdy se přestaneme pitvořit, nastupují zpravidla mechanismy společenské masky, která se nám mstí za to, že jsme si troufli přestat hrát, vystoupit ze své – „podstaty“?


Je známa více než zvláštní historie této hry: Chiarelli ji napsal (1916) vážně, aby byla hrána vážně, jako tragické drama, či dokonce jako tragedie. Avšak někdo mu potom řekl: „Ale ne, chlapče, to je od začátku až do konce velkolepá fraška, nech ji hrát tónem burleskním, ne-li přímo šaškovským… Budete mít obrovský úspěch a budete v balíku.“ A tehdy Chiarelli škrtl slovo commedia a nahradil ho grottesco, nechal ji hrát jako frašku, měl obrovský úspěch a určitě přišel k pěkným penězům. Tak se stalo, že bylo vymyšleno – grottesco…


Ivana Chýlková obdržela za roli Saviny Graziové Cenu Sazky a Divadelních novin za nejlepší herecký výkon v roce 2002.